|
|
Hranice mezi interpretací a dotvářením práva
Koželuha, Patrik ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Hranice mezi interpretací a dotvářením práva Práce pojednává o problematice hranice mezi interpretací a dotvářením práva, zejména pak ve vazbě na limity, které musí interpret respektovat při svých úvahách, zda přistoupit v konkrétním případě k dotváření práva, a dále pak ve vazbě na identifikaci rizik, která v souvislosti s tímto postupem mohou vyvstat. Práce se zaměřuje především na otázky související s hranicemi dotváření práva, neboť zatímco otázky související s interpretací práva setrvale přitahují pozornost právních teoretiků, mnoho méně prací se věnuje problematice dotváření práva. Cílem práce je tak (i) ukázat, kde končí hranice výkladu právního textu, dále (ii) identifikovat, pro které konkrétní případy tato hranice bude rovněž představovat konečnou hranici pro jejich řešení, a (iii) pokud tomu tak nebude, tak také konečně vymezit další hranice, omezení a podmínky postupu u těch případů, u nichž bude přicházet v úvahu dotváření práva. Předmětem zkoumání této práce je tak naleznout hranici mezi případy, kdy interpret interpretuje, odlišit je od případů, kdy interpret dotváří a může tak činit, a od případů, kdy interpret dotváří a nemůže tak činit, respektive ve skutečnosti nedotváří, ale dopouští se nepřípustné normotvorby. Téma práce není jen právně teoretické, ale je rovněž výsostně praktické,...
|
|
|
Hranice mezi interpretací a dotvářením práva
Koželuha, Patrik ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent) ; Hlouch, Lukáš (oponent)
Hranice mezi interpretací a dotvářením práva Práce pojednává o problematice hranice mezi interpretací a dotvářením práva, zejména pak ve vazbě na limity, které musí interpret respektovat při svých úvahách, zda přistoupit v konkrétním případě k dotváření práva, a dále pak ve vazbě na identifikaci rizik, která v souvislosti s tímto postupem mohou vyvstat. Práce se zaměřuje především na otázky související s hranicemi dotváření práva, neboť zatímco otázky související s interpretací práva setrvale přitahují pozornost právních teoretiků, mnoho méně prací se věnuje problematice dotváření práva. Cílem práce je tak (i) ukázat, kde končí hranice výkladu právního textu, dále (ii) identifikovat, pro které konkrétní případy tato hranice bude rovněž představovat konečnou hranici pro jejich řešení, a (iii) pokud tomu tak nebude, tak také konečně vymezit další hranice, omezení a podmínky postupu u těch případů, u nichž bude přicházet v úvahu dotváření práva. Předmětem zkoumání této práce je tak naleznout hranici mezi případy, kdy interpret interpretuje, odlišit je od případů, kdy interpret dotváří a může tak činit, a od případů, kdy interpret dotváří a nemůže tak činit, respektive ve skutečnosti nedotváří, ale dopouští se nepřípustné normotvorby. Téma práce není jen právně teoretické, ale je rovněž výsostně praktické,...
|
|
|
Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu
Švára, Ondřej ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Shrnutí diplomové práce "Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu" Klíčová slova: právní filosofie, interpretace práva, jazykový výklad Tato diplomová práce se v širším smyslu zabývá problematikou interpretace právních textů a v užším smyslu otázkou jazykového výkladu. Na začátku svého pojednání jsem se pokusil ukázat, proč jsou tato témata v soudobé právní vědě aktuální a závažná. Příčinou je zejména skutečnost, že v důsledku řady změn a událostí je moderní právo složitějším a obsáhlejším, než tomu bylo v minulosti. To přirozeně vede k otázce, jak takové právo interpretovat. Cílem práce bylo pojednat o vztahu práva a jazyka v kontextu analytické filosofie, která byla jedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů XX. století. Právě jazyk je paradigmatem mnoha vědeckých teorií i dnes a jako takový si zaslouží více pozornosti právníků. S ohledem na roli významu slov při interpretaci jsem svůj zájem zaměřil zejména na tuto oblast. Obzvláště byla diskutována otázka, zda může být významem právního výrazu pojmenovaná věc. Nejdůležitější poznatek, který z mé práce vyplývá, zní: Ne, věci nemohou být významem výrazů. Na základě dokazování této teze se text zabývá i některými dalšími filosofickými tématy. Kapitola VIII např. popisuje dílo Friedricha Nietzscheho, v kapitole X se nachází...
|
|
|
Teleologický výklad v soukromém právu
Anzenbacher, Vilém ; Beran, Karel (oponent)
Teleologický výklad v soukromém právu Abstrakt Práce pojednává o problematice teleologického výkladu v soukromém právu, který se po rekodifikaci soukromého práva v České republice stal neopominutelnou výkladovou metodou v procesu interpretace soukromoprávních norem. V práci je popsán historický vývoj v přístupu k teleologickému výkladu a jeho vztah k ostatním výkladovým metodám. Interpretace práva je komplexním procesem a k jednotlivým výkladovým metodám nelze přistupovat odděleně, ale naopak v jejich vzájemné souvislosti. K takovému postupu se snaží nabádat i interpretační ustanovení obsažené v úvodu nového občanského zákoníku. V práci jsem zvolil takzvané čtyřprvkové schéma, tedy dělení interpretačních metod na výklad teleologický, historický, jazykový a systematický, které odpovídá i členění, jež lze dovodit z dikce nového občanského zákoníku. Práce je členěna do kapitol, z nichž jsou těžištěm obsahu kapitoly dva až sedm, kapitola první je úvodem a osmá závěrem. Ve druhé kapitole se věnuji otázce dělení na soukromé a veřejné právo a samotnému pojmu interpretace. V rámci vymezení interpretace pro potřeby práce definuji rozdělení na čtyři základní interpretační metody v kontextu české a zahraniční právní vědy. Rovněž se v této kapitole zbývám obecným pojetím interpretace a jejího vztahu ke společenskému...
|
|
|
Teleologický výklad v soukromém právu
Anzenbacher, Vilém ; Beran, Karel (oponent)
Teleologický výklad v soukromém právu Abstrakt Práce pojednává o problematice teleologického výkladu v soukromém právu, který se po rekodifikaci soukromého práva v České republice stal neopominutelnou výkladovou metodou v procesu interpretace soukromoprávních norem. V práci je popsán historický vývoj v přístupu k teleologickému výkladu a jeho vztah k ostatním výkladovým metodám. Interpretace práva je komplexním procesem a k jednotlivým výkladovým metodám nelze přistupovat odděleně, ale naopak v jejich vzájemné souvislosti. K takovému postupu se snaží nabádat i interpretační ustanovení obsažené v úvodu nového občanského zákoníku. V práci jsem zvolil takzvané čtyřprvkové schéma, tedy dělení interpretačních metod na výklad teleologický, historický, jazykový a systematický, které odpovídá i členění, jež lze dovodit z dikce nového občanského zákoníku. Práce je členěna do kapitol, z nichž jsou těžištěm obsahu kapitoly dva až sedm, kapitola první je úvodem a osmá závěrem. Ve druhé kapitole se věnuji otázce dělení na soukromé a veřejné právo a samotnému pojmu interpretace. V rámci vymezení interpretace pro potřeby práce definuji rozdělení na čtyři základní interpretační metody v kontextu české a zahraniční právní vědy. Rovněž se v této kapitole zbývám obecným pojetím interpretace a jejího vztahu ke společenskému...
|
|
|
Teleologický výklad v soukromém právu
Anzenbacher, Vilém ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Večeřa, Miloš (oponent) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teleologický výklad v soukromém právu Abstrakt Práce pojednává o problematice teleologického výkladu v soukromém právu, který se po rekodifikaci soukromého práva v České republice stal neopominutelnou výkladovou metodou v procesu interpretace soukromoprávních norem. V práci je popsán historický vývoj v přístupu k teleologickému výkladu a jeho vztah k ostatním výkladovým metodám. Interpretace práva je komplexním procesem a k jednotlivým výkladovým metodám nelze přistupovat odděleně, ale naopak v jejich vzájemné souvislosti. K takovému postupu se snaží nabádat i interpretační ustanovení obsažené v úvodu nového občanského zákoníku. V práci jsem zvolil takzvané čtyřprvkové schéma, tedy dělení interpretačních metod na výklad teleologický, historický, jazykový a systematický, které odpovídá i členění, jež lze dovodit z dikce nového občanského zákoníku. Práce je členěna do kapitol, z nichž jsou těžištěm obsahu kapitoly dva až sedm, kapitola první je úvodem a osmá závěrem. Ve druhé kapitole se věnuji otázce dělení na soukromé a veřejné právo a samotnému pojmu interpretace. V rámci vymezení interpretace pro potřeby práce definuji rozdělení na čtyři základní interpretační metody v kontextu české a zahraniční právní vědy. Rovněž se v této kapitole zbývám obecným pojetím interpretace a jejího vztahu ke společenskému...
|
|
|
Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu
Švára, Ondřej ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Shrnutí diplomové práce "Jazykový výklad právního textu ve filosofickém kontextu" Klíčová slova: právní filosofie, interpretace práva, jazykový výklad Tato diplomová práce se v širším smyslu zabývá problematikou interpretace právních textů a v užším smyslu otázkou jazykového výkladu. Na začátku svého pojednání jsem se pokusil ukázat, proč jsou tato témata v soudobé právní vědě aktuální a závažná. Příčinou je zejména skutečnost, že v důsledku řady změn a událostí je moderní právo složitějším a obsáhlejším, než tomu bylo v minulosti. To přirozeně vede k otázce, jak takové právo interpretovat. Cílem práce bylo pojednat o vztahu práva a jazyka v kontextu analytické filosofie, která byla jedním z nejvlivnějších myšlenkových proudů XX. století. Právě jazyk je paradigmatem mnoha vědeckých teorií i dnes a jako takový si zaslouží více pozornosti právníků. S ohledem na roli významu slov při interpretaci jsem svůj zájem zaměřil zejména na tuto oblast. Obzvláště byla diskutována otázka, zda může být významem právního výrazu pojmenovaná věc. Nejdůležitější poznatek, který z mé práce vyplývá, zní: Ne, věci nemohou být významem výrazů. Na základě dokazování této teze se text zabývá i některými dalšími filosofickými tématy. Kapitola VIII např. popisuje dílo Friedricha Nietzscheho, v kapitole X se nachází...
|
|
|
Význam jazykového výkladu v interpretaci práva
Čížkovská, Anna Marie ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Tato práce popisuje jazykový výklad v kontextu interpretace práva, kterou vymezuje nejen jako disciplínu právní, ale současně jako disciplínu společenskou, z níž má pro účely jazykového výkladu význam zejména vymezení pojetí interpretace lingvistické, oproti interpretaci právní. V následující kapitole zařazuje autorka jazykový výklad mezi ostatní výkladové metody, a přestože přijímá Ústavním soudem potvrzený názor, že jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení k textu, hledá argumenty, které by toto tvrzení vyvrátily. Jeden z takových možných argumentů nachází při relativizaci výčtu lingvistických disciplín užívaných při jazykovém výkladu a poukázáním na fakt, že pokud by byla mezi tyto disciplíny řazena i pragmatika, došlo by k posunu od dosud formálního vnímání jazykového výkladu, neboť by jazykový výklad obsahoval i prvky výkladu teleologického, jehož obsah tvoří smysl a kontext, podobně jako u pragmatiky. Ve čtvrté kapitole věnuje autorka pozornost právnímu jazyku, který popisuje nejen jako předmět jazykového výkladu, ale také jako nástroj zákonodárce, protože právě nerespektování základním pravidel, která by měl zákonodárce při tvorbě právních předpisů dodržovat, dle jejího názoru vzniká nezbytnost aplikace jazykového výkladu. Další z příčin pak shledává v konfrontaci obecného a...
|
host ::
RSS.